Pohled Luciena

Liják venku byl neúprosný, ale ani ten nedokázal zamaskovat její vůni – jemnou, křehkou a lehce nasládlou, jako noční jasmín po bouři. Slyšel jsem v dálce křičet Kaela, jeho hlas byl ochraptělý a zoufalý, ale pro mě to teď nebylo nic víc než hluk.

Mé soustředění patřilo výhradně jí.

Riley.

Ze stínů chodby jsem sledoval, jak běží po schodech dolů. Její kulhání ji sotva zpomalilo, to