Pohled Riley

Alfa Alaric se třásl.

Pěsti měl pevně sevřené na okraji stolu, hrudník se mu dmul s každým trhavým nádechem, jako by se snažil zadržet explozi.

Naproti němu se Luna Zara rozplakala, tvář pobledlou úzkostí. Ruku si tiskla k hrudi a vzlykala.

„Riley,“ vypravila ze sebe a hlas se jí lámal bolestí, „to není pravda... Tvůj otec a já – měli jsme tě, protože jsme tě milovali. Tomu musíš věři