Pohled Riley

Nepodívala jsem se na ni, když vešla dovnitř. Nemusela jsem. Cítila jsem, jak se její energie změnila v okamžiku, kdy překročila práh – váhavá, nervózní, propletená zoufalstvím, které se snažila skrýt za mateřskou vinu.

Zpočátku byla zticha, možná doufala, že obměknu. Neobměkla.

Než si stihla sednout vedle mě, ukázala jsem na křeslo na druhé straně pokoje.

„Sedni si tam.“

Ztuhla. Na o