Pohled Riley

„Díky,“ řekla jsem sotva slyšitelně, hlas zachraptělý únavou a něčím těžším, co jsem nechtěla pojmenovávat.

Napodobila jsem jeho pohyb a vložila si cigaretu mezi rty, i když jsem v životě nevykouřila ani jednu. Nešlo o nikotin. Šlo o to předstírat, že se každou chvíli nesesypu.

Zvuk zapalovače rozřízl ticho. Pak se objevila jeho ruka – štíhlé, silné prsty a plápolající plamínek osvětl