Pohled Riley

„Hah.“

Než jsem se stihla zastavit, unikl mi ze rtů chladný smích. Rozlehl se sterilním nemocničním pokojem, ostrý jako rozbité sklo.

„Není divu, že se na mě služebné ve Smečce Ebonclaw dívají spatra,“ řekla jsem, hlas tichý, křehký ironií. „Scarlett říkají ‚Mladá dámo‘, a mně? Jen ‚Slečno Riley‘. A nemýlí se.“

Obrátila jsem pohled na Lunu Zaru a Kaela Vala – mou takzvanou matku a bra