Kael Vale ležel schoulený na pohovce ve svém potemnělém pokoji a husté stíny za okny sídla smečky Ebonclaw vrhaly na podlahu dlouhé prsty. Rukama si pevně tiskl k hrudi polštář a tvář do něj měl zabořenou tak hluboko, aby utlumil zvuk občasného, bezděčného vzlyku.

Ale i přes látku přitisknutou k obličeji nedokázal zapudit výjevy ve své mysli.

Riley.

Zdálo se, že ji vyvolává každá myšlenka, každý n