Řidič stál u ústí uličky, lhostejný k přetrvávajícímu pachu krve i ozvěně lámajících se kostí za jeho zády. Zapálil si cigaretu, v očích chlad, tep klidný – jako by podobné scény nebyly nic víc než běžná rutina.

Než cigareta dohořela k filtru, křik ustal.

Kapitán bezpečnostní jednotky smečky Stříbrného tesáku se opatrně přiblížil. Byl zkrvavený a zadýchaný, ruka se mu lehce třásla, když odhazoval