Dukeovy prsty zlehka ťukaly do volantu v nenuceném rytmu, ale na napětí, které v autě vřelo, nebylo nenuceného vůbec nic.

Vedle něj si Carmen tiskla na hruď kytici sytě karmínových růží jako by to byl štít. Jejich vůně se mísila s opojnou přitažlivostí Dukeova pachu, který jako by zaplňoval každý kout vozidla. Oči upírala ven z okna, ale vědomí jeden druhého mezi nimi bylo něco živého, dýchajícího