Úhel pohledu: Sera

Sera zasvětila ono trýznivé šestitýdenní přechodné období výhradně tomu, aby systematicky zpřetrhala každičké spojení se svou předchozí existencí. Krok za krokem vymazávala tolik medializovanou osobnost „paní Vanceové“ a připravovala se na to, že ji zcela nahradí svobodnou realitou Sloane Valentineové.

Declan urputně jednal na základě mylného předpokladu, že jím sestavený itinerář představuje nekompromisní rozkaz. Očekával, že poslušně nastoupí na desetihodinový let do Říma, ubytuje se v předem vybraném luxusním apartmá a bude tiše čekat, až si pro ni nakonec přijede.

Vůbec si neuvědomoval, že vteřinu poté, co projde přísnou bezpečnostní kontrolou na mezinárodním letišti Seattle-Tacoma, získá naprostou, ničím neomezenou svobodu.

Celé týdny tajně dokončovala koupi odlehlého srubu se dvěma ložnicemi, který se krčil v hlubokých borových lesích na okraji montanského Bozemanu. Rozlehlý šestiakrový pozemek byl kompletně financován z offshoreového firemního účtu, na nějž plynuly obrovské zisky z literárních úspěchů jejího pseudonymu. Před lety si prostřednictvím elitní zastupující advokátní kanceláře nenápadně založila neprůstřelnou s.r.o. – Valentine Holdings – aby mohla bezpečně spravovat své honoráře a neprozradit přitom svou identitu. Byla to právě tato již existující právní entita, která formálně odkoupila vlastnické právo ke srubu, což jí umožnilo získat nemovitost v naprosté anonymitě, aniž by s transakcí bylo jedinkrát spojeno jméno „Serena Vanceová“.

Byl to odlehlý úkryt, kde to zničující jméno „Declan Vance“ nemělo absolutně žádnou váhu.

Osobně přejela hranice státu v pronajatém SUV, aby nemovitost pečlivě zkontrolovala, přičemž se záměrně vyhýbala komerčním letům, aby po sobě nezanechala naprosto žádná digitální data. V její designové kabelce ležely bezpečně ukryté, pečlivě uspořádané a připravené na soudní schůzku, kterou si tajně sjednala přesně na třetí hodinu odpoledne, vyčerpávající právní dokumenty potřebné k formálnímu ukončení její manželské identity a legálnímu zrodu „Sloane Valentineové“. Exaktně si naplánovala život, v němž už nikdy nebude nucena sledovat, jak se na stránkách společenských rubrik promenáduje se svou *Paní Dokonalou*.

Když to bezchybně naleštěné Bentley se silně tónovanými skly v ráno jejího odjezdu konečně vyjelo po dlouhé zakřivené příjezdové cestě k panství Belvedere, Sera stála strnule v mramorovém foyer s jediným příručním kufrem.

Declan vystoupil z místa řidiče. Na jeho poměry byl oblečený až nezvykle ležérně – měl na sobě seprané džíny a jednoduché tmavé tričko typu Henley, které se mu napínalo přes neuvěřitelně širokou hruď, letecké brýle měl posunuté do tmavých vlasů. Byl to promyšlený, maskovací vzhled, který měl za úkol zmást dravé paparazzie, kteří se to běžně hemžili kolem terminálu.

„Sero,“ pozdravil tiše.

Jeho ostrý pohled si ji přeměřil. Nebyla oblečená na vyčerpávající mezinárodní let. Měla dokonalý, precizní make-up, vlasy jí v těžkých, úmyslně vytvořených loknách spadaly na ramena elegantních květovaných šatů pod kolena, které jemně obepínaly její pas a pak volně splývaly kolem lýtek. Byla to nesmírně krásná, vysoce ženská zbroj vybraná specificky pro tuto poslední, zničující popravu.

„Pane Vanci,“ odvětila plynule.

Declanovi se při tom formálním, neuvěřitelně chladném přechodu neznatelně zatnul sval na čelisti. Hodiny odbily půlnoc; rozsudek byl pravomocný. Oficiálně se stala jeho bývalou manželkou.

„Není to zbytečně formální, nemyslíš?“ zamumlal.

Návnadu ignorovala. Sáhla do kabelky a položila těžký svazek klíčů od panství přímo vedle prázdné křišťálové vázy na stolku v hale. „Čip od garáže momentálně leží ve středové konzoli sedanu. Pro jistotu jsem vyprala veškeré hlavní ložní prádlo a zajistila důkladný úklid nemovitosti.“

Prošla kolem něj a její drahé podpatky ostře klapaly o mramor. „Zahradnická firma je plně zaplacena až do pátku. Na jídelním stole jsem vám pro budoucí potřebu zanechala podrobný plán údržby.“

Declan natáhl ruku a jeho velká dlaň pevně sevřela teleskopickou rukojeť jejího kufru dřív, než si ho stihla přitáhnout ke dveřím. „S přehledem to odnesu,“ pronesl drsně. „Moc dobře víš, že nic z těchhle vyčerpávajících příprav od tebe po právní stránce nikdo nepožadoval.“

„Pouze vracím aktiva, která jste si dočasně pronajal, přesně v tom bezvadném stavu, v jakém byla původně poskytnuta,“ oponovala chladně. „Je to standardní slušnost při ukončení smlouvy.“

Nasunula si na obličej tmavé sluneční brýle, čímž naprosto odstínila své těkavé oči před jeho pronikavým zkoumáním, a vyšla předními dveřmi do oslepujícího ranního slunce.

Napjatá, nesnesitelně tíživá jízda na letiště proběhla téměř v naprostém tichu. Declanovy klouby na rukou, svírajících ručně obšitý kožený volant, byly čistě bílé.

„Máš u sebe momentálně pas a veškeré cestovní doklady?“ zeptal se napjatě, zatímco proplouval hustým a agresivním provozem u terminálu.

„Ano,“ odvětila prostě a prázdně zírala ven oknem spolujezdce. „Nebojte se. Dnes do toho letadla stoprocentně nastoupím.“

„Vypadáš dost jinak,“ poznamenal tiše a jeho tmavé oči sklouzly k jejímu elegantnímu profilu. „Ty šaty ti ohromně sluší.“

„Já vím,“ odpověděla Sera a její tón klesl do duté, vyčerpané polohy. „Už nemusíš předstírat, že jsi na mě milý, Declane. Naprosto tomu rozumím.“

„Čemu přesně rozumíš?“

Mírně pootočila hlavu a nechala tmavá skla slunečních brýlí silně odrážet jeho napjatý profil. Opravdu věřil, že pravdu nevidí. „Tomu, že jsi úspěšně našel tu výjimečnou ženu, se kterou se chceš skutečně oženit. To je ten jasný, naprostý kořen tohoto náhlého rozvodu. Aktivně čistíš stůl, aby sis ji mohl legálně vzít.“

Declan mlčel celou dlouhou, trýznivě protahovanou minutu.

„V tom máš naprostou pravdu,“ pronesl nakonec hlasem zcela zbaveným jakýchkoli rozeznatelných emocí.

Seřino srdce se prudce roztříštilo přímo o její žebra, ale dýchala dál naprosto klidně. Prakticky to přiznal narovinu. *Paní Dokonalá* existovala a on si byl rozvodové doložky plně vědom.

Když elegantní Bentley konečně zastavilo v rušné, chaotické zóně pro mezinárodní odlety, Sera seděla v luxusním koženém křesle naprosto bez pohnutí. Zoufale přemýšlela, jestli už ho ta neznámá žena úspěšně políbila. Získala bez námahy ono nesmírně intimní, přísně střežené území, které Serze tak bezcitně a krutě odepíral po celé tři trýznivé roky?

Přesně věděla, proč je tou doložkou tak nebezpečně posedlá. Spala s ním nesčetněkrát, intimně zmapovala každý centimetr jeho dokonalého těla, přesto to jediné, co úmyslně a tvrdošíjně odmítal udělat, bylo políbit ji na ústa. Před jejich svatbou ho vídala na stránkách lesklých společenských časopisů, jak se nenuceně líbá s okouzlujícími dědičkami a modelkami.

Byla to výhradně *ona*, koho se odmítal dotknout.

Vozidlo pomalu a plynule zastavilo. Sera bezpečně zírala ven na zběsilý, rozlehlý letištní terminál a v rozbité hrudi jí tvrdlo tiché, hluboce bezohledné předsevzetí. Byli oficiálně rozvedeni. Odcházela navždy, aby se stala zcela nevystopovatelným duchem. Ale než úplně zmizí, byla odhodlaná vynutit si tu jedinou, zničující věc, kterou jí odepřel.

Donutí ho dodržet poslední doložku.