Declan

Venku u auta prožil ten tolik důležitý tátovský moment. Při loučení si dřepl na jejich úroveň, usmál se na ně, dotkl se obou jejich tváří a oni ho prostě objali, aniž by se musel ptát. Oba současně.

Nevěděl, jestli se mu toho dnes dostane; objetí od jeho vlastních synů. Ale bylo to tady, a oni ho objali stejně pevně, jako on objal je. „Oba vás miluju,“ zamumlal tiše a trochu se od nich odtá