Mlčela. Těžce oddechovala a z tváře jí lil pot. Měla velké bolesti. Král si toho všiml. Pustil její ruku a vstal, pak došel ke stolu a nalil vodu do dřevěného poháru. Přinesl jí ho zpět a mírně jí nadzvedl hlavu. „Tady, napij se.“

Poslechla ho a vypila, kolik jen mohla. Poté položil pohár vedle sebe.

„Další bylinku si můžeš vzít až ráno. Vydrž tu bolest; přejde to.“ V očích mu bleskl výraz oživené