Král začal Daphne krmit. Nabral polévku a zvedl ji k jejím ústům. Daphne na lžíci několik vteřin zírala, než neochotně otevřela ústa a dovolila lžíci projít. Rozhostilo se ticho, zatímco ten proces opakovali znovu a znovu, dokud nebyl talíř téměř prázdný.

Pak se král podíval na její tvář, na které měla ten nejpodivnější výraz. Zvedl obočí. „Je něco v nepo---“

Nestihl to ani doříct, když se najedno