EMERY

„Alespoň se zkus posadit, Emery,“ řekla paní Livia, jak to udělala už nesčetněkrát předtím.

Emery ji ignoroval. Cítil se, jako by ho něco zevnitř trhalo na kusy.

Odolával mučivému nutkání strhat ze sebe oblečení, navzdory nepohodlí udržoval své tělo stále plně oblečené. Místo toho přecházel sem a tam, dýchal těžce a přerývaně.

Z jeho horečnatého těla se lil pot, jeho třesoucí se údy nedokáza