Aurelia polkla naprázdno, hrdlo měla suché, jako by spolykala střepy skla. Proč se vůbec ptal, když pro něj odpověď neměla o nic větší význam než šepot ve větru? Její odpovědi ho vůbec nezajímají.

„Nechci lorda Zandera,“ zašeptala poraženým hlasem.

„Lhářko. Volala jsi ho. Svlékla ses pro něj.“ Ruka lorda Viktora jí roztáhla nohy a pohladila její vlhký klín. Oči mu ztmavly a vypadal naprosto rozzuř