Nic. Nebyla tam žádná vůně.

Alaricova frustrace se změnila v zavrčení a jeho neklid narůstal. Naklonil chlapcovu hlavu na stranu a otřel si nos o jeho kůži, hledaje sebemenší stopu pachu.

Z chlapce uniklo tiché zakňučení. Slabý pach strachu, který Alaricovi naplnil nosní dírky, ho přivedl zpět k smyslům.

Pustil chlapce a ustoupil. „Omlouvám se. Nebývám tak... neovladatelný,“ zamumlal a přitiskl si