Při tom, jak chrlil další hrubá, křiklavá slova, se jí po tvářích rozlila červeň, až jí nakonec obličej úplně hořel. Opravdu jí to všechno chtěl udělat, pravda se mu jasně zračila v očích.

Poprvé Aurelii po kůži přeběhl skutečný strach. V hrudi jí vyrašila hrůza. Věci, o kterých mluvil, byly... mírně řečeno vyloženě děsivé.

Aurelia nikdy nepatřila k těm, kteří by bolest přijímali s otevřenou náruč