Alaricovo nitro zalil chlad, jako by mu někdo hrdlem prolil hrst ledové vody. V břiše se mu rozhostila hrůza. "To jsem já, V.K."

"Jak se opovažuješ vtrhnout do mého prostoru? Měl bych ti vytrhnout hrdlo." Viktor se na něj díval, ale neviděl ho. Jeho oči byly divoké s úmyslem zabít.

"Očichej mi krk." Ta slova chutnala na jazyku jako kyselina, ale bylo to nutné. Alfové neobnažují své krky. On, nejvy