Aurelia polkla knedlík v krku. Byl to vlastně dvousečný meč, protože zapomínání jí pomáhalo jít dál… ale zároveň toužila vzpomínat.

Byl to jediný způsob, jak se mohla cítit znovu naživu. Vzpomenout si, jaké to kdysi bylo, skutečně žít.

Pro Emery bylo snazší to všechno vytěsnit.

Na začátku ji Aurelia málem ztratila. Pouto duší, Soulbond, bylo tak děsivé, že bezmocně sledovala, jak Emery trhá na kus