PRINCEZNA AURELIA

Vešla do své komnaty a zastavila se; její pohled upoutal muž stojící u okna.

Zalitý měsíčním svitem byl ztělesněním moci a autority, oblečený v plné parádě, s rukama sepjatýma za zády, zírající do noci.

Aurelii se zachvěl žaludek. Byl tak drtivě pohledný, až ji z toho bolelo na hrudi. Jizva táhnoucí se přes jeho tvář jen přidávala na jeho drsné přitažlivosti.

Když ho teď viděla,