„Před dvěma lety jsem nevěděl, jak jít dál poté, co jsem všechno ztratil,“ řekl tichým a chraplavým hlasem. „Nechtěl jsem jít dál. Myslel jsem si, že bolest a utrpení, které jsem cítil, se už nemůžou zhoršit, že jsem narazil na samotné dno propasti.“

Jeho oči, plné hlubokého smutku, držely ty její v zajetí, zatímco jí setřel zbloudilou slzu z tváře. „Ale pak jsem ztratil tebe a to nejhorší teprve