Pomyšlení, že by se takto znovu ztratil sám v sobě, bylo naprosto děsivé. Na jeden kraťoučký okamžik, tenký, nejistý hlásek – hlas dívky, jejíž tělo prošlo něčím nepředstavitelným – zašeptal... Uteč.

Přijmi jeho nabídku a uteč daleko pryč.

„Vidím ti v očích strach,“ jeho zmučený hlas zněl drsně. „Ach, Emery... jak máme jít dál, když jsem tě vrátil přesně tam, kde se mě musíš zase bát?“

Hrdlo se jí