Dokonce i něco tak prostého jako dýchání znělo v tom tichu ohlušujícím způsobem.

Viktor zíral na Alarika, jako by přišel o rozum. Aurelia měla ve tváři naprosto stejný výraz, zatímco Emery lapala po dechu.

Tím, že to vyslovil nahlas, se to stalo skutečným – i pro Alarika.

"Nemůžu tomu uvěřit," zavrtěl Alaric v úžasu hlavou, podíval se přímo na Viktora a zopakoval: "Budeš mít dítě."

Jeho přítel stá