„Cože?“ Možná to jen ta bolest hlavy narušovala jeho sluch.

„Prosím, udělej to pro mě. Pro sebe. Pro naše dítě.“ Vzala jeho zápěstí do dlaní a vypadala tak unaveně.

„Nemám v úmyslu nic takového udělat a nepřeji si, abys o tom ještě někdy mluvila.“ Jeho hlas teď zněl ocelově, páteř měl napjatou. Odtáhl se od ní. „Tato diskuze skončila. Jdi do svého pokoje.“

„Prosím, vyslechni mě,“ zašeptala.

„Emery