Krev jí vytryskla ze rtů a z hrdla se jí vydral přiškrcený výkřik. Přehnula se napůl, jednou rukou si svírala bok, krev jí barvila přední stranu hábitu.

Alaricovi v uších hřměl tep.

Pomalu vstal ze svého trůnu a to samé udělal i Orion—ale nikdo je nepřerušil. V síni zvonilo mrtvolné ticho.

Vědma se třesouce se narovnala. Její bledé oči si našly ty Alaricovy.

„Nikdy to nebyl mladý Alvin, ale temná