„Jsi v pořádku?“ zašeptala Alviara se stínem upřímné starosti.

„Ach ano,“ Emery odtáhla paži z očí, zněla chraptivě a omámeně. „Víc než v pořádku.“ Obnovená. Znovuzrozená.

„To ráda slyším.“

Její milovaný se odtáhl, zvedl se a naklonil, ruce opřené po jejích bocích. Vypadal napůl šílený touhou.

„Teď ho vezmi do ruky,“ naléhal Alviařin hlas ve smyslném rozkazu.

Emery se předklonila, jak jen jí to je