O tři dny později.

Alaric měl pravdu. Zander si přál, aby se tohoto dne nikdy nedožil.

Jak ho vedli přeplněným náměstím se sklopenou hlavou a s každým krokem cinkajícími řetězy, ponížení bylo to jediné, co v něm zbylo. Tohle – přesně tohle – byla naprostá a absolutní potupa. To nejhorší z nejhoršího. Nebyl oblečen v ničem než ve špinavém spodním prádle, s rukama i nohama spoutanýma tlustými okovy.