"Měla bys být v posteli, ne spát v křesle." Hlas Alfy Rydera je tichý, když podvlékne své paže pode mě a přenese mě zpátky do postele.

Přitáhne přes mě deku, ale já se snažím posadit.

"Spánek ti pomůže se z toho dostat rychleji." Jemně mě zatlačí do ramen a snaží se mě přimět, abych si znovu lehla.

"Ne." Zatlačím proti němu. "Něco je špatně."

"Říkal jsem ti, že ta rána tě bude ještě chvíli bolet.