"Do toho," zamumlám. "Uškodit to nemůže."

Zatímco jí Klaus čte, sleduji jakékoli náznaky toho, že by ho mohla slyšet, ale kromě občasného cuknutí prstu se neděje téměř nic. Ale zdálo se, že jí to přináší klid. Její mysl nebyla tak neklidná.

Chodbou se rozléhají kroky, jak k nám někdo běží. Klaus a já se rychle přesuneme na konec Chloeiny postele a zakryjeme ji před pohledem právě ve chvíli, kdy do