Roan mě pořádně vyděsil. Sedí přede dveřmi kanceláře, když vejdu do sídla smečky. Když mě uvidí, postaví se. Jeho tmavě šedé oči sklouznou k mé ruce pokryté krví.

„Zabila jsi ho?“ Jeho tón je prázdný, ale dál na mě zírá, jak to dělal od chvíle, co jsme se poprvé setkali.

„Ano, je mrtvý.“ Nevím, co na tom muži je, ale vyvolává ve mně podráždění už jen svou existencí.

„Takže jsi poslední. Tedy, ty a