„Je to tam chaotické.“ Dokončí za mě větu.

„Vlci nemůžou propadnout temnotě.“

„Tím bych si nebyl tak jistý, Damiene.“ Stiskne rty k sobě. Bylo zvláštní slyšet z jeho úst své jméno, ale bylo to lepší než všechno ostatní, jak mě kdy nazval. Jeho oříškové oči zabloudí k domu smečky. „Pamatuješ, co jsem ti říkal o tom, že mají dvojčata Vlků a jak v sobě navzájem ukrývají kousek toho druhého?“

„Ano.“

„