Chloe

Julian už nějakou dobu neřekl ani slovo. Celou tu dobu seděl naprosto nehybně, držel mě za ruku, zatímco jsme čekali na nějaké zprávy od Klause.

Připadalo mi to jako hodiny, možná to i hodiny byly. Říkala jsem si, jestli se Ryder cítil stejně pokaždé, když jsem tu skončila. Jestli přemýšlel nad tím, zda ještě někdy uslyší můj hlas.

A někde v průběhu toho všeho jsem si začala dělat starosti i