Abraxas

Když dorazím do nemocnice, Madison spí. Posledních pár dní se střídavě probouzela a usínala, no, spíš spala. Klaus trval na tom, že jen potřebuje víc času na zotavenou a že přesně takhle si ho její tělo dokáže zajistit. Jenže připadá mi to nepřirozené, muset tak dlouho čekat, než se někdo uzdraví.

Ostatní si vzali na starost Blair a Samaru; kdyby mě potřebovali, budou vědět, kde mě najdou.