„Dělá si ze mě srandu kvůli mým krátkým vlasům,“ zalžu, naprosto a dokonale v rozpacích.

„No, Dakoto,“ zamumlá Damien, zatímco mě upřeně pozoruje. „Myslím, že jí to sluší.“

Žaludek se mi z toho div nepřevrátí naruby. Mně nikdy nikdo komplimenty neskládal.

Věnuje mi úsměv. „Jsi připravená?“

Kývnu, jelikož se zdá, že ze sebe nedokážu dostat ani slovo.

Dorothy mě drží za ruku, zatímco kráčíme do škol