Brax

Sledujeme Indy, jak stojí na kraji zátoky. Voda jí šplouchá kolem kotníků, když se nadechne.

„Tohle nedokážu. K něčemu takovému jsem nebyla stvořená.“

„Zkus se soustředit,“ zamumlá Klaus a zamračí se na Xaviho.

„Vím, že to myslíš dobře, ale říkat někomu, aby se soustředil, mu v soustředění nepomůže.“ Sevře ruce v pěst a zadívá se na vodu: „Jste si vůbec jistí, že jsem to byla já?“

„Zpomalilo