„Naše duše se nerozbíjejí.“

„Cože?“ uchechtnu se. „O čem to sakra mluvíš? Dal jsi docela jasně najevo, že ano. Sám jsi říkal, že příliš mnoho prasklin může někoho roztrhat na kusy, jako se to málem stalo Chloe.“

„Lovci,“ povzdechne si. „Duše lovce se nerozbíjí.“

„Jak je to vůbec možné?“

„Takhle se už rodíme. Možná proto dokážu duše tak dobře vidět,“ pokrčí rameny.

Podívám se na jeho sklenici. Vypi