BUCH BUCH BUCH!

Hlasité, vytrvalé bušení vytáhlo Niveru ze spánku jako tonoucí ženu, která prorazí hladinu.

Oči jí vyletěly dokořán a řasy se zatřepotaly, jak se její mozek snažil zorientovat.

Pořád ležela na té obrovské posteli a neznámá prostěradla se jí pletla kolem nohou.

Bolela ji hlava a v ústech měla sucho jako na poušti.

Ale nic z toho se nevyrovnalo vzteku, který se jí zvedal v hrudi,