Nivera stála přede dveřmi Alejandrovy ložnice a už podesáté si uhlazovala šaty na bocích.

Nervy měla nadranc, v žaludku jí poletovali motýli a srdce jí bušilo o závod – a to ani nebylo tou akcí, kvůli které se chovala jako ztělesněný chaos. Bylo to jím.

Na svém vzhledu si dala záležet. Černé šaty, které vybral, vypadaly na její kůži jako tekutá půlnoc, splývavé, svůdné, s rozparkem, díky němuž jej