Ranní slunce se plížilo skrz závěsy ve zlatých proužcích a jemně malovalo pokoj teplem.

Byl to jeden z těch vzácných okamžiků, kdy se probudila jako první. Její řasy se pomalu třepotaly, když odmrkávala mlhu spánku, která ji chtěla vtáhnout zpět.

Ale první věc, kterou ucítila, vůbec nebylo sluneční světlo – její hlava spočívala na něčem pevném, a nebyl to polštář.

Bylo to teplé a vyrovnané dýchán