Pokoj byl temný, až na slabou jantarovou záři, která se linula z jediné lampy v koutě. Dým se líně vinul do vzduchu, hustý a provoněný tabákem, a obtáčel se kolem siluety muže usazeného v koženém křesle s vysokým opěradlem.

Nakláněl se do stínů, postava spíše tušená než viděná, jako by se ho i samotné světlo zdráhalo dotknout.

Naproti němu stál Victor se strnulým klidem muže zvyklého na nebezpečí