Amy

Po zbytek dne jsem uzlíček nervů a na hodině umění nedávám skoro žádný pozor.

Barvy se mi slévají dohromady, jak je má mysl pohlcená myšlenkou, že jsme s Noahem druhové. Byli bychom nedobrovolný pár, dvě poloviny celku, které byly nepřáteli. Představa takové budoucnosti je děsivá, ale než se naděju, nakreslím na své plátno vlka a lykana.

"Co to děláš, Amy?" zašeptám sama pro sebe.

Noahovu lyka