Blair

Duncan po mé ráně neřekne ani slovo. Místo toho ke mně vzhlíží z blátivé země, tvář zrcadlící zmatek, a tře si prsty rudnoucí líc, kam dopadla má pěst.

Nakonec ale přece jen zvýší hlas. "Co to má sakra znamenat, Blair?" vyprskne a s námahou se zvedá zpátky na nohy. "Nemůžeš jen tak chodit a mlátit lidi jen proto, že jsi naštvaná!"

"Ach, omlouvám se," opáčím sarkasticky. Necítím vůbec žádnou