„Dost…“ řekla jsem nahlas, abych zabránila své mysli zešílet.

Dost. Musím na něj a na to, co jsme spolu včera v noci dělali, přestat myslet. Fakt, že postel pořád silně páchla naším sexem, mi v tom vůbec nepomáhal. Přestože byl pryč, stopy, které zanechal, byly stále všude po posteli a po pokoji. Mé oblečení bylo rozházené po celé podlaze a stejně tak obaly od kondomů. No, aspoň měl tu slušnost, že použité kondomy vyhodil.

Ruce mi sáhly po kabelce a šmátraly uvnitř, aby našly mobilní telefon. Od matky jsem zatím neměla žádné zmeškané hovory, naštěstí. Avšak moje oči se rozšířily při pohledu na čas zobrazený na obrazovce a já zalapala po dechu. Jestli si nepospíším, už brzy od matky dostanu celou hromadu zmeškaných hovorů!

„Arghh…“ zasténala jsem kvůli bodavé bolesti v kundičce, když jsem se pokusila vstát z postele.

Drsný a tvrdý sex si na mém těle skutečně vybral svou daň. Takhle zlé to ale nikdy předtím nebylo. Měla bych si dát sprchu a co nejdříve opustit tohle místo i všechny vzpomínky s ním spojené. Na roztřesených nohách jsem se nakonec vydala do koupelny.

„Sakra…“ zamumlala jsem, když jsem uviděla svůj odraz v zrcadle.

Trhla jsem sebou, i když mě to ve skutečnosti nebolelo, při pohledu na všechny ty stopy, které mi zanechal na těle z našich včerejších hrubých a vášnivých radovánek. Opravdu mi na těle nechal spoustu stop od toho, jak mě líbal a sál. Téměř všude na těle jsem měla cucáky. Naštěstí většina z nich bude zakryta oblečením. Ty na krku by ale mohly představovat problém. Prozatím jsem nedokázala nic jiného, než je skrýt pod vlasy, ale měla bych na ně nanést trochu korektoru, abych je zakryla.

Díky teplé vodě ze sprchy, která pršela na mé nahé tělo, jsem se cítila lépe fyzicky i emocionálně. Bylo to, jako by voda dokázala smýt všechny negativní emoce nahromaděné ve mně ze zrady mého bývalého přítele a mé bývalé nejlepší kamarádky. Když jsem sáhla rukou dolů mezi nohy, zjistila jsem, že má kundička je od včerejší noci stále velmi vlhká a citlivá.

Vzpamatuj se, Katherine...

…

„Mami, jsem doma!“ zavolala jsem hlasitě.

Poté, co jsem se oblékla a ujistila se, že vypadám slušně a reprezentativně, vzala jsem si taxík a vyrazila domů. Matka nebyla nikde k vidění, takže jsem na ni musela párkrát zavolat. Pravděpodobně byla doma a připravovala se na večeři se svým snoubencem. Zrovna jsem se netěšila na večeři s nimi, protože bych se cítila jen jako páté kolo u vozu, ale jestli to matka chtěla, byla jsem více než ochotná to překousnout a udělat to pro ni.

„Ach! Kat! Vítej zpátky...“ řekla matka, když se konečně objevila.

„Páni, jsi celá vystrojená a připravená k odchodu...“ vyhrkla jsem překvapeně.

Matka se na mě jen usmála. Musela jsem uznat, že se opravdu oblékla, jako by šlo o velmi zvláštní příležitost, a to jen znamenalo, že to pro ni pravděpodobně velmi zvláštní příležitost byla. Obdivovala jsem světle růžové šaty, které měla matka na sobě, i ladící šperky. Vypadala o mnoho let mladší, než jak obvykle vypadala v pracovním oblečení. Hádám, že láska na vás má přesně tento účinek.

„A co ty? Ty by ses měla obléknout taky!“ pobídla mě matka spěšně.

„Máme ještě spoustu času. Je pořád brzy odpoledne...“ připomněla jsem jí.

Asi z toho všeho byla příliš nadšená a neuvědomila si, že nám zbývá ještě mnoho hodin, než budeme muset opravdu odejít.

„Aha, správně... haha,“ odpověděla matka a pak se ostýchavě zasmála.

„Chci si trochu odpočinout. Neboj, budu dobře oblečená a připravená vyrazit, abychom nepřišly pozdě. Slibuju,“ řekla jsem jí uklidňujícím tónem, než jsem zamířila do svého pokoje.

Vybrala jsem si na večeři šaty, které nebyly příliš nápadné. Stejně tam nebyl nikdo, na koho bych potřebovala udělat dojem, takže jsem sáhla po šatech, které působily slušně a klasicky. Obdivovala jsem svůj vlastní odraz ve velkém zrcadle. Jednoduché černé šaty ke kolenům s výstřihem do V, které jsem měla na sobě, docela dobře obepínaly mé křivky a po přidání náhrdelníku a páru pecičkových náušnic jsem si myslela, že vypadám dostatečně reprezentativně.

„Je to takhle v pořádku?“ zeptala jsem se na matčino schválení, když jsem se k ní šla připojit.

„Je to perfektní. Už je tu řidič, aby nás vyzvedl,“ oznámila matka.

„Řidič?“ zeptala jsem se překvapeně.

„Ano. Poslal řidiče, aby nás vyzvedl. Není to od něj tak milé?“ řekla matka s radostným smíchem.

Někdo se tu zjevně zoufale snaží zavděčit. No, získat bohatého snoubence je lepší, než získat chudého, hádám...

Matka nedokázala po celou dobu jízdy k sídlu svého snoubence vůbec skrýt své nadšení. Když jsme dorazily, byla řada na mně, abych pocítila úžas nad samotnou velikostí sídla, před kterým jsme stály. Kolik lidí tady asi žije? Tohle místo je jako nějaký palác. Všechno na tomto místě, od velkých bran přes rozlehlé okolní zahrady až po luxusní gigantické sídlo, působilo jako vystřižené přímo z pohádky.

Dobře, věděla jsem, že je bohatý, ale netušila jsem, že je až takhle v balíku.

„Tohle místo je tak obrovské...“ zašeptala jsem k matce.

„Počkej, až uvidíš vnitřek. Je to opravdu úchvatná podívaná,“ zašeptala mi matka nazpět.

Přesně jak řekla, vnitřek mi vyrazil dech. Nemohla jsem uvěřit, že v takových místech opravdu žijí lidé. Ani pětihvězdičkové hotely, které jsem viděla v časopisech, se s tím nemohly srovnávat. I když jsme žili na stejné planetě, nežili jsme tak docela ve stejném světě.

„Vítejte. Je tak skvělé, že jste obě tady,“ pozdravil nás mužský hlas.

--Pokračování příště...