Seděla jsem na záchodovém prkénku a pohrávala si s mobilem. Co tu proboha dělám?

Odpověď byla prostá: schovávala jsem se před vnějším světem a jeho složitostmi.

Kdy už tenhle večírek skončí, abychom mohli odejít a jet domů?

Naštěstí na toaletách nikdo jiný nebyl a já si mohla užít krátkou, klidnou přestávku, abych si utřídila myšlenky. Na hrudi mi bylo o něco lehčeji, když už jsem se nemusela potl