Najednou začal Damienovi zvonit telefon a on se musel omluvit. Chtěla jsem mu zabránit v odchodu, protože se mi opravdu nechtělo zůstat tu s Rosaline samotné. Cítila jsem se unavená a hlavu jsem měla jako v mlze, když jsem sledovala, jak Damien odchází přijmout ten hovor.

„Katherine... Katherine...“ zavolala mé jméno Rosaline.

Probrala jsem se ze svého omámení a usmála se na ni, jakmile jsem si uv