„Spí ve svém pokoji,“ odpověděl Damien a ležérně se posadil na mou postel.

V pokoji byla docela tma, a tak jsem se otočila, abych rozsvítila jednu z nočních lampiček. To poskytlo v pokoji tak akorát teplého světla, abych viděla Damienovi do tváře. Vypadal uvolněně a bezstarostně. Dost mě překvapilo, že nevypadal naštvaně ani rozzlobeně kvůli tomu, že jsem ho po svém náhlém útěku zpátky do ložnice