Chvíli jsme kráčeli vedle sebe a já začala přemýšlet, kam vlastně jdeme. Vzhlédla jsem k Damienově tváři, než sklopil zrak on ke mně. Jako by to byl reflex, Damien se sehnul a políbil mě na rty. Jeho náhlý polibek mě překvapil a poprvé jsem se nemusela bát, že nás takhle někdo uvidí.

Rty se mi zvlnily do lehkého úsměvu, než jsem mu polibek oplatila. Ochotně jsem pro něj pootevřela rty a jeho vlhký