„Hádám, že prohlídka přijde na řadu až po obědě…“ řekla jsem se sklíčeným povzdechem.

„Přesně tak. Pěkně se najezte. Nechci Haydenovi říkat, že zase málo jíte…“ řekla teta s předstíranou přísností.

Zase Hayden…

„Dobře, dobře…“ řekla jsem a pustila se do jídla.

Jídlo chutnalo skvěle, teď, když jsem na něj měla náladu a chuť. Položila jsem si ruku na břicho a přemýšlela, jestli jsem nezačala přibíra