„Malý Haydene...?“ zašeptala jsem.

Věděla jsem, že bych tu neměla být, a rychle se mě zmocňoval strach. Nevěděla jsem, čeho se bojím víc, jestli toho, že nedokážu najít Malého Haydena, nebo že nás tu přistihnou. Na chodbě byla taková tma a slunce už pravděpodobně zapadlo. Na rozdíl od první části mé cesty sem jsem přestala běžet a nyní jsem postupovala temnou chodbou pomalým krokem na velmi rozkle