„Nech ji být. Nejsou ani těžké. Páni.“ Hned jak jsem vstala, Wendy posbírala nákupní tašky z podlahy a vrazila mi je do rukou. Měřila si mě s takovým opovržením, jako bych byla odpad.

I se zaměstnanci se zacházelo lépe.

Po nákupech dostala Wendy hlad. V tu samou chvíli jí zavolal Lyle a oznámil jí, že se k nám připojí na oběd. Srdce mi vynechalo úder, protože jsem po naší obrovské hádce nebyla při