„Babičko!“ Zabořila jsem se jí do hrudi, propukla v prudký pláč a utírala si slzy, které mi stékaly po tvářích. Opravdu jsem neměla v úmyslu se před ní takhle sesypat, vždyť jsem tu byla od toho, abych ji utěšila. Jakmile jsem ji však uviděla, ukázalo se, že zadržet slzy je pro mě nemožné.

„Moje dobré dítě, prostě to ze sebe dostaň. Pak už bude všechno v pořádku.“ Jemně mě hladila po zádech a utěš